V Českém centru Tokio bude od poloviny listopadu probíhat výstava českého malíře a grafika Pavla Hayeka s názvem „Paměť přírody“. Jedná se o první uvedení Hayekových děl nejen Japonsku, ale i v celé Asii. Návštěvníci se mohou těšit na průřez jeho tvorbou, který připravila japonská kurátorka Haruka Kogure.
Informace o výstavě
Konání
Kdy: 15. 11. 2024 – 28. 2. 2025, 10:00 – 19:00 (každý všední den s výjimkou japonských svátků)
Vstupné: Zdarma
Vernisáž
Vernisáž výstavy proběhne 14. 11. v 19:00. V případě zájmu nás kontaktuje na naší e-mailové adrese. Uveďte své jméno a počet hostů.
Pavel Hayek a Paměť přírody
"Příroda tvoří mé obrazy. Všechny tvary, které používám, jsou z ní převzaty. Nic jsem si nevymyslel. Pouze jsem je poskládal a vytvořil z nich černobílé struktury."
Pavel Hayek (Kateřina Černá, Pavel Hayek. Art and Antiques, 2010, č. 9, s. 50-52.)
O autorovi a jeho tvorbě
Pavel Hayek (1959–) je český malíř a grafik, který se narodil a vyrůstal v Brně. Jedná se o umělce, který kreativně vyobrazuje černobílý svět za pomocí techniky tzv. fotogramu, jež je neobvyklá jak pro Česko, tak Japonsko. Tato technika nevyužívá fotografického optického přístroje, namísto toho se dílo tvoří tak, že přímo na fotopapír je umístěn objekt a poté je vystaven zdroji světla. Tato metoda pak vytváří obrazy, které se oproti běžným fotografickým technikám liší svým osobitým kouzlem. Hayek, fascinovaný tajemnou sílou přírody a fraktálními strukturami, zkoumá charakteristické motivy a tvary, které vrství a propojuje v opakujících se vzorcích. Výsledné obrazy vyvolávají pocit krásy a pomíjivosti přírody.
O výstavě
Téma: Přírodní motivy
Období: 1992–1997
Velikost: 45 x 55 cm
Všechny obrazy byly autorem sjednoceny podle parametrů uvedených výše.
Vystavené obrazy nemají rámy a Hayek se tak snaží navodit pocit, že jeho obrazy byly vytrhnuty z nekonečně se opakujícího vzorce. Obrazy jsou laděné do černé a bílé barvy, ale zároveň je cílem nevnímat je pouze jako stíny. V západní malbě je velmi populární vyjádřit se způsobem, který na plátně zanechá co nejméně prázdného prostoru. Hayek naopak ve svých dílech toto „prázdno“ často využívá, a dá se říci, že díky tomu je japonskému umění a publiku blízký.
